|
Čtvrtá část deníku
 Myslel jsem si, že
už jsem tam, z dálky to vypadalo jako rozhledna. Bylo tam docela rušno. Tam
nahoře poskakoval chlápek, div se do těch lan nezamotal. Když jsem vylezl
nahoru, ukázalo se, že je postrojenej v nějakým mundůru. Furt mlel něco
o čistých pilířích. Navlíkl mě do nějakýho popruhu a než jsem se
nadál, visel jsem na laně. Najednou byl spokojenej, asi nějakej magor. A jak
jsem na tom laně tak visel, měl jsem co dělat, abych dolů nesjel hlavou
napřed. Přistál jsem tak tak a ještě k tomu jsem se zamotal do lan. Pak na
mě začal řvát, ať vypadnu a už sem víckrát nechodím. Došel ke mně
nějakej jeho poskok a dal mě takovou ranu, že jsem se skutálel z kopca až
k nějaké dědině. Když jsem se zvedl, zkusil jsem jít rovně, ale motal
jsem se od baráku k baráku a všimnul si žluté značky. Protože jsem
nevěděl, kde jsem, tak jsem se jí držel. U trafa jsem překrosil hlavní
silnici a pokračoval po znače k lesu. Všichni místní na mě pořvávali,
ať už to nechlastám!
Jak napovídá deník, skupinka dorazila k rozhledně. Už pod ní si
všimli lan a pochopili, že se bude asi někam lézt. Když vystoupali nahoru,
tak byli instruování, že 2 dobrovolníci budou slaňovat. Cestou dolů měli
sledovat pilíř, podél kterého slaňovali, a všímat si nápisů. Z těch
jim poté pomocí asociace vyšlo heslo. Proti tomuto heslu dostali další
část deníku.
Třetí část
deníku • Pátá část deníku
Zpět na Inverzní cibule
|
|
