Puntíkovaný šátek

Devátá část deníku

Jak jsem tak zíral na okno toho divnýho baráku na Zemědělské (32), došlo mi, že jediný místo kde by mohlo být to nedaleký vysílání, je plácek vedle baráku s takovou divnou kopulí (myslím, že se mu říká Planýrka). A tak jsem sedl na šalinu a svezl se jednu zastávku. Pak jsem prošel podchodem a vydal se směrem na kopec. Tam jsem si hned všiml nějakýho červenýho světla a došlo mi, že to vysílání je v morseovce. Když jsem našel papír a klíč, tak jsem to zkusil vyluštit. Povedlo se! A teď rychle k té štole, ať stihnu podzemní rozhlas…

Když dorazila skupinka na uvedenou adresu a zahleděla se do jednoho z oken, uviděla barevně blikající obrazovku notebooku. Ve smyčce se střídali barvy červená, žlutá, zelená a modrá. Podle jednoho z výkresů, které skupinka obržela při začátku hry, nemělo být složité odvodit, že jednotlivé barvy značí směry. Pak bylo jen otázkou času, nakreslit si podle počtu opakování jednotlivých barev obrázek. Ten opět pomocí asociace dovedl skupinku k nedalekému kontejneru (A.S.A), kde se v okolí nacházela poslední část deníku a průhledná folie.

Osmá část deníku • Desátá část deníku

Zpět na Inverzní cibule